Včelařská konference

Co se týká krmení včel odvarem z sušených hrušek, stará včelařská literatura toto skutečně doporučuje. Jenže v žádném případě ne pro hlavní krmení na zimu, ale pro případy, kdy v zimě nebo v předjaří včelstva trpěly fatálním nedostkem zásob a bylo je nurné za každou cenu včelám doplnit. A med už nebyl.... Sušené hrušky proto, protože za prvé byly spolehlivě dostupné v každé vesnici střední Evropy i daleko na sever i jih od střední Evropy. Na rozdít od třeba hrozinek. Za druhé byly z tehdejšího sortimentu sušeného ovoce nejsladší a s nejmenším obsahem kyselin. Přesto musel odvar z sušených hrušek i tak obsahovat vedle cukrů spoustu pro včely nestravitelných látek, takže pokud jím byly včely krmeny v zimě a neměly možnost proletu, musela taková včelstva taky brzo zkolabovat na přeplněné výkalové váčky a kálení včel v úlu, podobně jako při krmení včel na zimu surovou šťávou z cukrové řepy.

Co se týká cukrové řepy, svého času jsem orientačně propočítával ekonomickou výhodnost domácí výroby krmení pro včely z pěstované cukrové řepy a vyšlo mi to na proti prodávanému rafinovanému řepnému cukru jako ekonomicky nevýhodné už jen při prostém získání řepné šťávy a jejímu zahušťování v nějakém na domácí podmínky rozumném kotli či hrnci o objemu desítky až stovku litrů. O čištění řepné šťávy od nežádoucích příměsí ani nemluvě. Cukrovary totiž jednak jako velkoprovozy se zpracovávanými dávkami v řádu stovek tun využívají energii mnohem ekonomičtěji, jednak taky využívají varu za sníženého tlaku a soustavy tepelných výměníků, takže navíc k tomu "jedno teplo" využijí na několik technologických procesů za sebou. To doma bez nějaké hodně složité a drahé aparatury nejde. A použít přírodní energii, slunce a vysoké teploty za pěkného počasí nejspíš taky nejde, protože dřív, než se to zahustí, řepa stihne zkvasit či jinak se zkazit.

Podle mně, jestli se mají včely na zimu nakrmit ekologicky, tak velmi rozumné řešení je prostě na podzim osít pozemky nějakým včelařskými rostlinami. Třeba hořčicí nebo svazenkou....U nás, pokud by takové krmení mělo být spolehlivé, by se k tomu musel vyčlenit speciální pozemek, protože už v září by kvetoucí rostliny mohly být poškozeny mrazíky, a na kvetení v srpnu by se to kvůli agrotechnickým lhůtám běžných pěstovaných plodin asi nepovedlo včas zasít, u vás by to možná šlo včlenit navíc i do běžných osevních postupů. Hektar dobře zaseté hořčice nebo svaznky, pokud rozkvete za dostatku podzimního tepla a vláhy vhodného pro dostatečnou produkci sladin, by měl nakrmit na zimu něco mezi 10 - 40 včelstvy. Semeno by se na pozemek selo třeba natřikrát, po týdnu, aby bylo kvetení rozloženo do delšího časového období a včelky tu plochu stihly víc využít a nevadilo by tolik, kdyby zrovna v době květu přišel týden špatného podzimního počasí.
Přirozeně musely by se v praxi vyzkoušet, jednak kapacita produkce sladiny, jednak citlivost na nevhodé podzimní počasí a na další okolnosti.....